Sommelier Jan Bretl

Sommelierské služby Praha

Profesionální sommelierské služby v Praze i celé ČR. Degustace a on-line degustace, létající sommelier, konzultační činnost v oblasti vína a gastronomie, výběr vína na míru.

Degustaci vín či dalších produktů, ale i soukromou či firemní akci, oslavu, setkání či team building pro Vás mohu připravit ve vinotéce v centru Prahy v karlíně, která je velmi dobře dopravně dostupná. Vaši akci můžeme uspořádat i mimo otevírací dobu a připravit pro Vás služby a občerstvení na míru.

Cestuji za vínem a vinaři do různých regionů v Česku i po celé Evropě. O vínech píši nejen tématické články a reportáže na svůj blog, ale zpracovávám i odborné popisy vín a vinařských regionů například pro tématické weby a e-shopy.

Podle vašich požadavků mohu rovněž navrhnout výběr vín pro gastronomii, včetně jejich dodání. Na základě konkrétního typu akce navrhnu párování vín a pokrmů. Provádím mystery shopping v oblasti gastronomie, provedu analýzu fungování podniku a navrhnu opatření. Zajistím školení personálu v oblasti znalosti vín a sommelierských dovedností.

“Do sladkého vína se přidává cukr…”
Některá méně kvalitní vína sice lze doslazovat, nicméně sladká vína, kde je deklarován zbytkový cukr, doslazována být nesmějí a i v těch velmi sladkých vzniká jejich cukr přírodním způsobem, tedy dozraje v hroznech. Záleží pak na technologii zpracování, která jeho množství dále ovlivní. K doslazování se přistupuje zejména v případě, že lokální klimatické podmínky neumožní dozrát hrozny do perfektní cukernatosti. Tato doslazovaná vína však nejsou považována za příliš kvalitní a v našem klasifikačním systému nemají možnost dosáhnout vysoko. Přívlastková vína se hodnotí přirozené cukernatosti hroznů v době jejich sběru.
Výraz Beaujolais máme neoddělitelně spojený s mladým vínem. Dokonce si myslíme, že se musí vypít hned v listopadu, jinak bude špatné. To mladé, označené jako Nouveau, je skutečně dělané k okamžité veselé konzumaci, podobně jako naše mladé či Svatomartinské víno, nebo jako Novelo ve Španělsku. Nicméně oblast Beaujolais produkuje řadu skvělých červených vín odrůdy Gamay naprosto tradičním způsobem. Ta pak mají často střednědobý nebo dlouhý potenciál pro ležení a zrání v láhvi.
Růžové se vyrábí vždy z modrých hroznů, tedy z odrůd, které jsou určeny pro výrobu červených vín. Intenzita barvy pak záleží na délce macerace slupek v moštu. Ta může trvat několik málo hodin, ale i dnů. Čím je macerace kratší, tím je víno lehčí a má i světlejší barvu, déle macerované hrozny po vylisování vydají mošt tmavší a mohutnější. Jedinou výjimkou, která potvrzuje pravidlo, francouzská oblast Champagne pro jejich proslulá růžová vína. Zde se opravdu do světlého moštu přidává červená šťáva. To například vinaři umožňuje, že jeho růžové cuvée má každý rok totožnou barvu, kterou může ovlivnit množství přidaného červeného moštu.
Je to určitým trendem dnešní doby, a bio produkty mají své zaryté příznivce i odpůrce. I vína lze vyrábět konvenčně a nebo velmi přírodně. Některá naturální vína nás mohou překvapit svou odlišností od toho, na co jsme zvyklí. Nejsou například naprosto jiskrně čistá, mohou obsahovat třeba i nějaký kal či sediment, a mohou být i v chuti poněkud jiná, než od stejných odrůd očekáváme. Spousta bio vín se však svým projevem nijak zvlášť neodlišuje. Mnoho vinařů již dnes postupuje při pěstování hroznů a výrobě vína velmi šetrně a v souladu s přírodou a nez použití chemických látek, ale výsledek je velmi podobný tomu, co známe z konvenční produkce. Takoví vinaři bio původ u svých vín ane nedeklarují, neboť jim citlivý přístup k přírodě a produktu přijde zkrátka přirozený.
Tuto formulaci můžeme často číst či slýchat, v dnešní době však již není pravdivá. Pochází z doby, kdy pokojová teplota byla sotva 15°C. Taková teplota červeného vína je velmi vhodná jak pro jeho skladování, tak pro jeho konzumaci. Některá těžší vína snesou teplotu o trochu vyšší, zatímco mladá živá šťavnatá vína mohou být i lehce vychlazená. Dnes máme ve svých domovech často přetopeno a červené víno by v takové teplotě spíše trpělo, a my při jeho pití též, proto se víno v našich domácnostech nedoporučuje volně dlouhodobě skladovat, ani takto natemperované červené víno konzumovat. Pro uložení vín v ideálních podmínkách se perfektně hodí například domácí vinotéky, které se dělají v mnoha velikostech.
Obecně červená vína potřebují k vrcholné kondici kontakt se vzduchem, proto se nějakou dobu před konzumací otevírají, případně přelívají do karaf, nejčastěji s velkou plochou základnou, kterým se říká lodní karafy. Ne vždy však lze doporučit neúměrně dlouhou či divokou dekantaci. Jsou oxidativnější odrůdy, které se vzduchem reagují rychleji než jiné. A existují i stará vína ve vrcholné kondici, která se mohou příliš agresivní manipulací až rozsypat . Nicméně dekantace není jen výsadou červených vín, existují i mohutná a zralá bílá vína, kterým včasné otevření prospěje. Pro jejich dekanci se nejlépe hodí karafy typu kachna , kterou lze vložit do chladící nádoby s ledem. Dobře poradit by měl prodejce či sommelier.
Obecně lze souhlasit s tím, že vyšší cena zaručuje i vyšší kvalitu, to však neplatí absolutně. V mnohých případech určují až astronomické ceny některých proslulých vín i jejich místo původu, limitované množství či image značky. Taková vína mohou dosahovat ceny i ve výši tisíců eur, a často více než k pití slouží jako sběratelský klenot. Dobré je určit si, co od vína očekáváme. Pokud je nám jde o víno k pití, měli bychom si definovat příležitost, k jaké víno pořizujeme a měli bychom hledět na rozumný poměr ceny a kvality. Koupit extrémně drahé víno věhlasné značky by svedl každý, kdo má poruce potřebou hotovost, ale najít víno, které bude skvěle vyhovovat našim potřebám a bude za dobrou cenu, může být již o trochu složitější najít.
Jsou vína, která mají být pita hned či během krátké doby, a jsou vína, na jejichž nejlepší kondici si musíme pár let počkat. Pro běžné každodenní pití, u kterého nechceme příliš přemýšlet, nám spíše poslouží víno jednodušší, jehož styl snadno identifikujeme a líbí se nám. Tato vína jsou obvykle mladší a ani se u nich nepředpokládá, že by měla dlouho ležet v našem sklepě či vinotéce. U opravdu zdařilých ročníků velkých vín je možné archivaci prodloužit i na desítky let. Otevírat takovou láhev je určitým zážitkem i dobrodružstvím, na které bychom si měli udělat dostatek času a pohody, abychom si jej mohli nerušeně užít. Ale pozor, ani zde neplatí čím déle, tím lépe . Každé, i to sebelepší víno, se jednoho dne zlomí .
Některá méně kvalitní vína sice lze doslazovat, nicméně sladká vína, kde je deklarován zbytkový cukr, doslazována být nesmějí a i v těch velmi sladkých vzniká jejich cukr přírodním způsobem, tedy dozraje v hroznech. Záleží pak na technologii zpracování, která jeho množství dále ovlivní. K doslazování se přistupuje zejména v případě, že lokální klimatické podmínky neumožní dozrát hrozny do perfektní cukernatosti. Tato doslazovaná vína však nejsou považována za příliš kvalitní a v našem klasifikačním systému nemají možnost dosáhnout vysoko. Přívlastková vína se hodnotí přirozené cukernatosti hroznů v době jejich sběru.
Ač je Francie beze sporu vinařskou a gastronomickou velmocí, která dala světu mnoho odrůd, vinařských postupů, tradic a gastronomické inspirace, skvělá vína se dělají v různých koutech světa. Půdní a klimatické podmínky pro pěstování konkrétních odrůd a stylů vín nalezneme nejen ve velké části Evropy, ale stále častěji se setkáváme se skvělými víny i z tzv. nového světa , tedy z zemí mimo starý kontinent. A vína z Moravy a Čech za světem již dávno smutně nepokulhávají. Stále více našich vinařů dokáže vyprodukovat vína, která snesou nejpřísnější světové srovnání. Může za to především pád socialistického režimu a tím otevření mnoha technologických i studijních možností pro vinaře, ale i stále větší náročnost tuzemských zákazníků.
Etikety toho o víně mohou říct hodně. Kromě faktických údajů zde napsaných mluví etiketa i výtvarným zpracováním. Spousta regionů vychází z nepsaných pravidel o tom, jaký styl a jaké motivy se na etikách lokálních láhví objevují. Díky tomu u spousty láhví neklamně poznáte i na dálku, že se jedná například o víno z Bordeaux či německý Riesling, a to aniž byste četli text na etiketě. Dokonce se dá podvědomě odhadnout podle vzhledu láhve zda pochází z vinotéky, supermarketu či špičkového vinařství. Určitá líbivost projevu etikety může někdy stát i za snahou prodat za každou cenu - ne obsahem, ale obalem. A skvělá vína se obvykle podbízet nepotřebují.
Nemusíte být znalcem, abyste museli tvrdit, že je pro vás dobrého vína škoda. Na dobrém víně či jídle není dobré šetřit nebo se o kvalitní dobrovolně ochuzovat, protože je to něco, čemu dovolíte vstoupit do Vašeho těla a tím pádem mít i vliv na jeho fungování. A to nejen fyzickém, ale i duševním. Zkuste proto dát kvalitním vínům i surovinám šanci a trochu více času na to, abyste je mohli poznat. Pokud máte smysly otevřené, dobré víno od špatného či opravdu nekvalitního rozeznáte. A když si dobrovolně nebudete dopřávat tu horší variantu, není vyloučeno, že Vás víno začne časem bavit, nebo že si jej dokonce zamilujete a tím znalcem se stanete...
Tato klasická gastronomická kombinace více méně platí v případě lehkých úprav méně tučných ryb s bílým masem. Pokud si k obědu dáme třeba lokálního pstruha jednoduše upraveného na grilu, jistě se po otevření láhve dobrého Ryzlinku nebude zabývat otázkou, zda by k tomu nešlo třeba něco jiného... Nicméně gastronomie je o neustálých experimentech a nekonečných možnostech, a také nepřebernému množství receptů. Záleží i na způsobu samotné úpravy ryby, a také na příloze a třeba omáčce. A ryby jako třeba tuňák se ani červeného bát nemusí. Důležité je, abychom se nabáli ani my a dali takovým možnostem šanci, třeba budeme velmi příjemně překvapeni.
Obecně tato spolehlivá gastronomická kombinace sice platí, ale rozhodně ne absolutně ve všech případech. Existuje tolik různých způsobů úprav masa, ale i dalších použitých surovin, což může vnímání pokrmů a jejich párování s vínem zásadně ovlivnit. A existují i taková růžová nebo dokonce dominantní bílá vína, že s tmavým masem drží krok. Například spousta letních růžových vín podávaných s masem na letním grilování skvěle odvede svou práci. A co třeba takový moderně připravený tatarák z telecího masa? Myslím, že se vůbec nemusíme bát vyzkoušet třeba nějaké plné Chardonnay dělané na malých dubových sudech typu barrique...
Sklenic na víno je nespočet různých tvarů a provedení. Některé jsou sofistikovaně profesionální, některé až odpudivě kýčovité. Tvar sklenice a její kvalita má zásadní vliv na to, jak se víno projeví a jak si jej užijeme. Každá odrůda či styl zpracování vína uvolňuje jinak svou aromatiku a vhodně zvolená sklenice dokáže až neuvěřitelně pomoci jejím přednostem vyniknout. Nemusíme mít doma zrovna na každou odrůdu jiné sklo, ale pár kvalitních určitě. Pokud jsme pravidelnými konzumenty vína, jistě se nám bude hodit sklenice na šumivé a šampaňské typu flétna či tulipán, sklenice štíhlejšího těla na bílá vína, sklenice na mohutná bílá vína typu barikovaného Chardonnay, která se dá současně využít na Pinot noir, a velká sklenice na červená vína typu Bordeaux. S takovým základem jistě vystačíme.
Tato kombinace možná byla symbolem opravdového luxusu v době, kdy šumivé víno bylo drahou lahůdkou a jahody, kromě krátké sezóny, opravdovou zvláštností. Tato kombinace do dnešní doby přetrvala, nicméně gastronomicky příliš nefunguje - tyto dvě delikatesy se chuťově nijak zvlášť výjimečně nedoplňují. Jedná se tedy pouze o klišé, které neplatí. Možná kombinace skleničky šampaňského a mísy čerstvých jahod vypadá krásně a romanticky, a pravděpodobně si tyto dvě delikatesy navzájem neuškodí, nicméně dožadovat se jich za každou cenu společně je asi zbytečné.
Je až s podivem, jak velkou sílu může mít mýtus, jehož pravdivost si můžeme tak snadno doma vyzkoušet. Vložená kovová lžička do hrdla načaté láhve šumivého vína jeho vyprchávání nezabrání, je to vyložený nesmysl. Nechávat načnutou láhev v ledničce několik dní obecně není dobrý nápad, a nechávat ji tam s přístupem vzduchu, který může hrdlem láhve - byť s vloženou lžičkou - volně cirkulovat, je opravdu škoda. Jediné, co pro zamezení úniku šumivosti slušně funguje, je speciální vzduchotěsný uzávěr zvaný stopper, který se vloží do hrdla láhve a pomocí páčky zajistí. A ani ten není nekonečný, dokáže šumivé víno jakž takž ochránit několik málo dní. Vliv na jeho kondici má i to, jak často bude zastopovaná láhev otevírána.
Tyto dvě odrůdy révy vinné si z minulého režimu odnesly velký šrám na své pověsti, jejich jméno bylo totiž napsáno snad na každé druhé litrovce nedobrého vína. Do povědomí se nám tak zapsaly jako něco podřadného, nebo něco, u čeho kvalitu ani nemůžeme hledat a očekávat. Každá odrůda se však dá udělat velmi dobře, ale i doslova hrozně, a to od pěstování, přes výtěžnost hroznů až po zpracování ve sklepě. Je dobré být proto otevřený a postavit se předsudkům, a dát šanci se vínům projevit bez ohledu na jejich nálepku. Ostatně Müller Thurgau může dávat skvělá lehká mladá vína nejen u nás, ale třeba v Německu, a moravské či rakouské Frankovky umí být skvostné, nemluvě o Maďarsku, kde je Frankovka jednou z nejdůležitějších odrůd.
Nikoli. Pálava si tuto nálepku získala trochu neprávem, a asi tomu přispěla i velká obliba takových těch polosladkých Pálav nevalné kvality prodávaných barbarským způsobem stáčením do pet láhví. Jako u všeho jiného bychom neměli mít klapky na očích a odrůdy či názvy zařazené ve skálopevných krabičkách, otevřenost nám totiž může nabídnout velmi zajímavé zážitky. Záleží totiž především na samotném vinaři. Každá odrůda lze zpracovat různými způsoby, ať již zcela do sucha, nebo s výrazným zbytkovým cukrem. Pálavě zbytkový cukr obvykle sluší, nicméně existuje i celá řada perfektně udělaných suchých krásně aromatických vín typické moravské odrůdy Pálava.
Nic není černobílé a zde se pohybujeme na tenké hranici. Určité množství alkoholu může mít na tělo prospěšný vliv, naopak vysoké jej může velmi poškozovat. Každý člověk je individualita, není tak možné přesně určit míru. Každý by měl mít své tělo pod kontrolou a vědět, co si může dovolit. Zajímavostí, která určitý vliv vína a vlastně i gastronomie na zdraví ilustruje, je tzv. francouzský paradox. Ač Francouzi milují víno, pijí jej velmi často v množství větším než malém, stolují o několika chodech, v jejich jídelníčku mají místo věci jako velmi tučné sýry, paštiky či kachní speciality, nemá to negativní vliv na jejich zdraví se smyslu vysokého výskytu srdečních a cevních onemocnění. Pokud tomu pomáhá konzumace vína, o kterém se říká, že má na srdce blahodárný vliv, vyvažuje jeho klady daleko větší podíl jaterních onemocnění ve francouzské populaci.
Nemusí to tak být, vliv na to má hned několik faktorů. Jednak samotné vypité množství - sladká vína nejsou určitě na celý večer. Množství přidané síry - sladká vína potřebují zpravidla silnější konzervaci. Důležité je i identifikovat, jaké sladké víno pijeme - zda přirozeně sladké typu ledových a slámových vín, bobulových výběrů, Sauternes či tokajských esencí, a nebo, zda je to nekvalitní víno, třeba i doslazované. Míra konzumace sladkých vín by měla vycházet i z gastronomických pravidel. Pokud trávíme například večer s vínem a jídlem, měli bychom naslouchat jednotlivým chodům, a začínat s konzumací vín lehčích a suchých, přes plnější, a ke sladkým bychom se měli dostat až v závěru večera. A jedna až dvě skleničky k dezertu či sýrům nám uškodit nemůže. Navíc každé bolesti hlavy se dá slušně předejít dostatečnou konzumací vody.
Fenomén letní růžovky, kterou si užijeme odpoledne na zahrádce nebo třeba jako doprovoc grilování v přírodě, je nepřekonatelný. Taková vína umí potěšit i rozveselit. A opravdu se na léto hodí, ať jsou již zcela suchá, nebo třeba s příjemným množstvím zbytkového cukru. Obecně platí, že pro letní sezónu ideálně fungují vína spíše lehčího charakteru, světlejší barvy, která byla kratší dobu macerována. Neplatí však, že se rosé dají pít jen v létě a jen mladá. Opět záleží na vinaři, ale i třeba na regionu, ze kterého pochází. I růžová vína mohou zajímavé zrát, pokud jim to vinař předurčí. Zralejší, i několik let stará růžová vína, jsou spíše plnější, mají výraznější tmavší barvu, komplexnější aromatiku a strukturovanější chuť. S takovými vína se dá i velmi zajímavě pracovat gastronomicky.
Jako by již samy o sobě tyto zkomoleniny slova Champagne nezněly dost hrozně... Často jsou používány pro označení jakéhokoli šumivého či perlivého vína, mnohdy i nevalné kvality. Abychom se vyhnuli společenskému ztrapnění, neměli bychom tyto výrazy používat, a už vůbec ne pro vína, která zkrátka Champagne nejsou. Perlivá vína získavají své bublinky pouhým sycením, mnoho šumivých vín je vyráběno ve velkých nádobách a teprve následně láhvováno. Šampaňské však pochází pouze z povolených odrůd Chardonnay, Pinot noir a Pinot Meunier zpracovaných přesným postupem druhotného kvašení v láhvi a jediným místem jeho původu je oblast Champagne ve Francii.
Konzumace dobré skleničky či láhve vína večer rozhodně nelze člověku rozmlouvat, dobré víno a kvalitní alkohol ke kulturnímu způsobu života zkrátka patří. Závisí samozřejmě i na míře jeho konzumace. Svůj limit má ovšem každá osoba nastavený jinak, zrovna tak stejné množství vína působí odlišně, když je člověk v pohodě a nebo naopak ve stresu.  Právě na stresové situace bychom si měli dávat pozor, a alkohol by rozhodně neměl být používán ani jako antidepresivum , ani jako prášek pro spaní . Po výraznějším popíjení možná lépe usneme, ale spánek nebude kvalitnější, naopak - nedodá tolik síly, ráno budeme méně odpočatí a mohou se objevit například problémy s chrápáním.
To určitě nelze doporučit! Nebudeme si nic nalhávat - v letním horku, po namáhavém výkonu a podobně si tělo žádá o tekutiny, a když se v této chvíli ještě spojí chuť na něco dobrého, stačí už jen krůček. Je však dobré mít na paměti pár věcí: Jednak alkohol žízeň nehasí, ale spíše tělo odvodňuje, což zvláště v letím horku není žádoucí. A potom - žíznivý člověk má tendenci i vína vypít více a v rychlejším tempu, než by bylo zdrávo a může se rychleji opít. Nejlepším receptem na žízen je tedy jednoduše voda! A pokud už té chuti na něco lepšího neodoláme, nemělo by to být v té první žíznivé fázi čisté víno, ale alespoň slabší vinný střik, případně slabší pivo. Případně rozumným kompromisem je první sklenice vody, která udělá tu největší práci, a alkoholický nápoj si dopřejeme až následně, když už tolik nehltáme .
Jedno ze smutných dědictví minulého režimu a některých nedobrých známkových vín. Bohužel se do mysli některých konzumentů zakořenil velmi hluboko. Na jednu stranu není divu, pokud jsme se dříve na litrové láhvi z bílým plastnovým uzávěrem místo názvu odrůdy dočetli informaci, že se jedná třeba o ostravský kahan nebo hodonínské slunce , a vedle toho prožili i tu nevalnou chuť, vzpomínka to není příjemná. Nicméně dobrý vinař všude na světě i u nás, pokud dělá cuvée - tedy vína míchá, se snaží použít nejkvalitnější materiál a poměr vyladit tak, aby dosáhl co nejlepšího výsledku. Každá odrůda je totiž něčím specifická - některá má vyšší kyselinu, jiná plnější tělo, další je aromatičtější, a jiná zase dodává třeba výraznější barvu... Každou z těchto předností může vinař při tvorbě výsledného cuvée využít. A potom - spousta ikonických velmi drahých vín jsou směsi.
Víno se dá uzavírat různým způsobem a dnešní doba nabízí spoustu variant: od klasického korku, přes drcený korek, silikon, šroub či sklo, nebo dokonce korunkový uzávěr. Vínům, která nejsou určena na dlouhou archivaci a budou vypita během několika málo roků, alternativní uzávěry svědčí a nijak je nedeklasují. Proto k nim přistupují i renomovaní vinaři u svých jednodušších vín, která rozhodně nejsou levná a rozhodně nejsou nekvalitní. Šroubovací uzávěr, a vůbec další alternativy, má proti přírodnímu korku několik nesporných výhod. Krom toho, že se s láhvemi snadněji manipuluje například na baru, kde se nekomplikovaně rozlévají, je to především vyloučení tzv. korkové vady, která postihuje několik procent všech vín uzavřených i tím nejkvalitnějším korkem a nenávratně je kazí.
Není tomu tak. Množství zbytkového cukru a množství kyselin ve víně jsou dvě různé hodnoty. I suché víno s nižší kyselinou má tendenci působit sladším dojmem, než ve skutečnosti je. A vyšší kyselina naopak může určité množství cukru ve víně skrýt. Proto se stále častěji mluví o poměru cukrů a kyselin ve víně a hledání jejich vzájemné harmonie Ideální je dát vínům šanci a najít si tak vyvážené, jak vyhovuje nám či společenské a gastronomické situaci, kterou právě prožíváme. Vína s vyšší kyselinou jsou daleko více osvěžující, v kombinaci s jídlem velmi dobře kontrastují s tučnějšími pokrmy, neboť dobře rozpouští tuky. Sladká vína jsou zase hřejivější, plnější. Rozhodně se však suchých vín bát nemusíme - pokud jsou dobře udělaná, budou příjemně a dlouhodobě pitelná.
Dříve to tak možná skutečně bylo, že si vinař na Moravě nechal to nejlepší pro sebe, rodinu a přátele, a do Prahy poslal to nejhorší. Tento nešvar se stal námětem nekonečné řady vinařských vtípků a narážek, které doslova zlidověly. Nicméně pokud to dříve platilo, dnes je tomu spíše zcela naopak. Dnes je však Praha gastronomickou metropolí České republiky a povědomí těch Pražáků o víně je na vysoké úrovni. V Praze se soustředí špičková gastronomie, pořádá neskutečné množství vinařských akcí na vysoké úrovni a je zde i dostatečná kupní síla na to, aby lidé z Prahy mohli za dobrá vína útrácet za kvalitním vínem a gastronomií cestovat. Dnes by si Pražákům dovolil podat špatné víno jen velmi hloupý vinař.
Kultivované pití vína je nedílnou součástí kulturní společnosti, takže i seznámení u vína či sklenička na prvním rande mohou skutečně umožnit uvolňující, romantickou, třeba až provokativní atmosféru. Lze snad i připustit, že v malém množství mohou být určitým afrodiziakem. Ale všeho moc škodí, pokud se nám taková seznamovací konzumace vymkne, můžeme své skutečné lidské kvality skrýt a místo svých předností a sympatických vlastností se odprezentovat spíše jako pitomec.  A možná si ráno řekneme, že to vlastně za moc nestálo, neboť dvě láhve vína z nás lepší milence většinou neudělají...
Určitě to tak není. Jsou pokrmy a pochutiny, které si vysloveně s vínem, či dokonce s konkrétní odrůdou, doslova libují. Za párováním vín a pokrmů v dobré restauraci stojí obvykle poctivá spolupráce sommeliera a šéfkuchaře, kteří se snaží hledat zajímavé, ideální a nové kombinace, kterými překvapí své hosty. Když se to povede, jedná se o neskutečný chuťový zážitek. Ale jsou i takové kombinace, které chuť vína mohou vyloženě znehodnotit či úplně zničit. Takovým vyloženým zabijákem jsou například přesolené buráky či výrazně kořeněné bramborové chipsy, ale s vínem si nerozumí ani některé delikatesy jako například artyčoky. Když už vínu zrovna nevybíráme ideální doprovod, alespoň mu neškoďme!
Když opomineme míchání vína s Colou a mluvíme o podávání různých vín během jednoho večera, tak toto pravidlo neplatí. Není nutné se držet jen jednoho, celý večer a celé menu se postupně vyvíjí a s ním i konzumovaná vína. Pokud je výběr vín dobře sestaven, jedná se o vína kvalitní a dobře doplňují podávané pokrmy, spíše jejich střídání dovede zážitek umocnit. Měli bychom se však držet několika zásad: začínat vždy víny šumivými a bílými suchými, která dobře motivují chuťové buňky, následně se věnovat vínům plnějším, růžovým a červeným. Stejně tak by přednost měla dostat vína lehčí s nižším obsahem alkoholu, následovat k těžším a ke sladším přistupovat až v závěru večera.
Vinařských soutěží je dnes u nás i ve světě nespočet, a některé jsou opravdu prestižní a ocenění z nich je skutečnou odměnou. Jsou však i takové, jejichž věhlas není nikterak valný. Proto medaile na láhvích s vínem sice můžeme brát jako jisté vodítko kvality, ale měli bychom si i při jejich výběru držet zdravý úsudek a ne je jen slepě následovat. A navíc - žádná medaile, ani ta nejzlatější a nevětší, není automatickou zárukou, že víno bude špičkové nebo že bude skvěle chutnat právě nám. Ochutnávejme proto vína především na základě instinktu nebo na doporučení vinaře, prodejce či sommeliera, ve kterého máme důvěru. A nebojme se experimentovat.
Boříme mýty o víně

VINOTÉKA V KARLÍNĚ

Osvědčené místo v centru Prahy

Vinotéka a vinný bar VICOM Wine Shop & Bar Karlín není na trhu zrovna žádným nováčkem. O své hosty se stará již od roku 2016 a za tu dobu se stala místem, kde se Vám v pražském Karlíně dostane vždy široké nabídky kvalitních vín nejen z České republiky, ale z celého světa.

S výběrem Vám vždy rádi pomůžeme a poradíme. Věřte nebo nevěřte, prakticky všechna vína v naší nabídce máme osobně ochutnaná, díky čemuž jsme schopni vybrat právě tu láhev, která bude vyhovat Vašemu zadání. A tu láhev si můžete odnést domů, ale i u nás vypít. A pokud se zrovna necítíte na celou láhev, máme vždy v nabídce minimálně 10 dobrých vín po skleničce.

Pravidelné degustace

Prakticky každý týden si u nás můžete užít tematický degustační večer. Ochutnávky připravujeme tématicky ať již o konkrétním vinařském regionu, stylu vína či odrůdě, ale často nás navštěvují i samotní vinaři, kteří nám osobně předvedou výsledky své těžké práce. Že je z čeho vybírat dokazuje náš kalendář akcí.

Krom degustací vín, kterých je sice většina, občas vyzkoušíme i něco méně tradičního pro vinotéku, třeba ochutnáme zajímavé lihoviny nebo náš spřátelený pivní sommelier připraví zajímavou degustaci piva. Velmi oblíbené a často opakované jsou degustace, kdy párujeme víno s různými dalšími produkty, ať už se jedná o náš nekonečný seriál "Víno a sýry" nebo třeba jiné delikatesy.

Nabídka našich služeb

Naše vinotéka má v závislosti na uspořádání kapacitu až 35 míst k sezení, jednu část tvoří degustační salonek s kapacitou cca 20 míst. Ten, ale i celá provozovna, lze využít i pro soukromé či firemní akce jako jsou setknání, oslavy, teambuildingy či prezentace, ale i degustace, které Vám rádi připravíme na míru. Pro uzavřenou společnost je možné vinotéku využít i mimo klasickou otevírací dobu.

Kromě široké nabídky vín (která zahrnuje nejen slušný standard, ale i dobrý výběr Champagne, zajímavého Bordeaux, Burgundska či Itálie, základního i starého Portského) u nás naleznete i nabídku kvaltiního alkoholu. Společnost při popíjení Vám udělá nabídka tapas v podobě prémiových sýrů a uzenin, oliv, sušených rajčat či domácích delikates. Všechno toto Vám ostatně můžeme i zabalit s sebou. Spíše než na neosobním sterilním lesku si zakládáme na pohodové rodinné atmosféře. To všechno jsou dobré důvody, proč se stát našim štamgastem :-)

SOMMELIERSKÉ SLUŽBY

Organizace a vedení degustací

Na základě Vašeho zadání vyberu vína, připravím pro Vás či Vaše hosty materiály o vínech a souvisejících informacích a vína Vám odprezentuji. To samé mohu zajistit i s Vašimi víny, která potřebujete odprezentovat například Vašim zákazníkům, ale zrovna Vám chybí sommelier. A současná doba mě naučila, že lze docela dobře dělat a užít si degustace on-line.

Konzultační činnost

Poradím Vám se složením vinného lístku Vaší restaurace či sortimentu Vašeho obchodu, případně pro Vás celý lístek sestavím a dodám podpůrné informace o vínech. Vyberu pro Vás vhodná vína, která doplní například Vaše degustační menu, či doporučím vhodná vína ke konkrétním pokrmům či stylu gastronomie. Rovněž na základě Vašich požadavků vyberu optimální dodavatele, kteří poskytnou sortiment dle potřeb Vašeho provozu.

Školení personálu

Pokud chcete svým zákazníkům poskytovat lepší servis než konkurence a zvýšit kvalifikaci personálu Vaší restaurace či vinotéky, připravím pro Vás školení na míru. Na základě Vašeho sortimentu zpracuji podklady o konkrétních vínech, ale i regionech, odrůdách a související gastronomii a Váš personál vyškolím. Součástí školení může samozřejmě být i předání základních praktických a degustačních sommelierských dovedností.

Létající sommelier

Pokud jste restaurace, vinárna, vinotéka či jiný provoz, který potřebuje sommeliera jen nárazově na Vaši akci či degustaci, můžete si mě najmout jen na konkrétní termín. Stejně tak, pokud potřebujete prezentovat svá vína či gastronomické produkty na jednorázové akci, veletrhu a podobně, odborně se připravím a jsem Vám k dispozici.

Víno na Vaši akci

Pokud plánujete svůj večírek, firemní akci, oslavu, svatbu a podobně, ale nemáte zkušenosti s vínem, nevíte, kde vybrat to správné, co bude sedět Vám i Vašim hostům, připravím pro Vás nabídku a zajistím dodávku vín, která budou přesně vyhovovat Vám a příležitosti, která se právě koná.

Chcete se mnou vyrazit na toulky po evropských vinicích?

Objevte jejich krásy a zajímavosti prostřednictvím reportáží z mých vinařských cest...

Více...

Dotaz na volný termín

*

*

*

*

Prohlašujeme, že se při zpracování osobních údajů poskytnutých klientem v souvislosti s objednávkou a nákupem služeb od OSVČ Jan Bretl, Smetanova 2698/37, 276 01 Mělník, řídíme Nařízením EP a Rady EU 2016/679 a Zákonem o zpracování osobních údajů č.110/2019 Sb. Zákazník má po prokazatelné identifikaci právo na přístup, upravení, opravu a možnost odstranění údajů, které se ho týkají. Pokud si přejete uplatnit toto právo a obdržet informace, obraťte se prosím na adresu Jan Bretl, Smetanova 2698/37, 276 01 Mělník, nebo emailem na jan@bretl.cz

Údaje označené (*) jsou povinné.

Fotogalerie